V minulém článku jsme se dočetli, že SAMICE TOUŽÍ být oslovovány. A jak to dopadlo s tou krasavicí, které jsem lichotil v tramvaji? V otázkách jsou odpovědi. Kromě odpovědí je v otázkách ROZPTÝLENÍ obav CÍLE našeho CHTÍČE = rozptýlení obav SAMIC.
Použil jsem tedy pro ROZPTÝLENÍ tyto OTÁZKY: „takových lichotek jste už dnes slyšela hodně, že? Nebo chlapi jen civí, ale žádný z nich neřekne ani bů, na rozdíl ode mě?“ Tím jsem přesunul myšlení samice na to, že jí vlastně dnes ještě NIKDO nelichotil (což je na 99,9% jisté) A na to, že chlapi opravdu jen CIVÍ a nic neřeknou.
Takže jsem se v tu chvíli PŘEMĚNIL z „agresora a otravy“, který čučí, a dokonce mluví; NA „milého ŠVIHÁKA, který jí zalichotil, a přitom ji ještě přivedl k myšlence, že je moc RÁDA, že jsem na ni začal mluvit“. Protože JÍ – a o ní – říkám jen samé HEZKÉ věci, což je milé. A to že na ni koukám, je přeci proto, že je krásná. Může se snad takto naladěná samice cítit jinak, než příjemně? Odpovězte si sami 🙂
Já jsem nicméně z tramvaje vystoupil. Bez udání důvodu, s milým rozloučením, a s úsměvem. Co ale s takto příjemně naladěnou samicí provedete Vy? To je přeci jasné! Použijete taktiku „Víte, slečno, nedělám to často…“ J
A jaký je příběh o oslovení druhé samice? Slíbil jsem Vám to napsat v tomto článku, že? Tak pojďme na to.
To Vám takhle jednou sedím NA autobusové ZASTÁVCE… 🙂 a kde se vzala, tu se vzala, přisedla si mladá dívka. Příjemného vzhledu i příjemného osobního vyzařování. A jen tak si VEDLE MĚ sedí. To víte, že jsem se „kochal“. Pohled na ní mi činil opravdovou radost. A toho si brzy sama všimla.
Podívala se na mě trochu zkoumavě, ale ne zle. Tak tedy jsem jí následně ZAKLEPAL na rameno (spíš ramínko); ona si sundala sluchátka od „walkmana“ a já se jal vyprávět příběh, který je popsaný výše. Takže se tu nebudu opakovat. Nastala „óda na krásu“. I když drobná změna v rozhovoru tu byla. Protože si uvědomuji, že jsem posledních pár měsíců ŠŤASTNĚ zadaný, využil jsem tentokrát NADSTAVBU rozhovoru zvanou „Máte slečno štěstí, že jsem SPOKOJENĚ ZADANÝ“ Co přesně tato nadstavba ZNAMENÁ?
No to se samičce SPRÁVNĚ zalichotí (jak, to se dočtete ve všech mých článcích) a pak se dodá právě ona magická věta „Máte štěstí, že …“ V žádném případě nesmíte říct „Kdybych nebyl zadaný, TAK Vás pozvu na drink“ nebo jinou podobnou nesmyslnou FRÁZI. Cítíte tu naprostou rozdílnost těchto dvou vět? Ta druhá, ta „Kdybych…“ je povzdechnutí, že jsem chudák, který si našel nějakou opičku a hňupku, a TEĎ se koukám na samičí Bohyni.
Věta se slovem „kdybych“ je POTUPA nejen samičky, se kterou randíte, ale hlavně potupa VÁS SAMOTNÉHO, že jen abyste nebyl sám, budete randit s kýmkoli. No prostě to není vůbec hezká ani vhodná věta k vyjádření obdivu jiné samici.
To naopak věta „Máte štěstí…“ zní úplně jinak. Když nic jiného, tak tuto větu nečeká. Oslovená samička čeká asi kde co, jen ne Vaše přiznání, že jste „spokojeně ZADANÝ“.
Vyburcujete v ní zájem, co tou větou skutečne myslíte. No a co jí myslíme? Spíš bych zmínil to, co „ona vnímá“, než co „my tou větou myslíme“. ONA, samice, VNÍMÁ BEZPEČÍ. Kouká se Na ní někdo, kdo je spokojeně zadaný! Tedy vedle ní nesedí žádný nezadaný TRONDA, nebo snad špatně zadaný tronda. Nýbrž někdo, kdo má PŘÍTELKYNI (tudíž zřejmě nebude úplný tronda, když s ním nějaká samice chodí) Tím pádem je nepravděpodobné, že bude chtít tento ne-tronda rande! Takže co tedy ne-tronda chce?
Co chceme, milí samci? Chceme udělat samici RADOST LICHOTKOU. A to můžeme, i když jsme spokojeně zadaní!
Povětšinou se samice zeptá: „co tím myslíte, že mám štěstí?“ Na to mi odpovíme: „víte slečno, tím myslím, že bych Vám tady celou dobu, než nám přijede autobus, lichotil, jak jste krásná a sympatická, a snažil se Vás dostat na rande, pozvat na kávu nebo na čaj; ale chápete, že nic z toho nemůžu. To by nebylo vůči mé samici – jí řekneme přítelkyni – fér. A vlastně ani vůči Vám by to nebylo fér. To asi souhlasíte“ A ona určitě SOUHLASÍ, proč by ne? A my pokračujeme.
„jediné, co mě, slečno, nechává trochu v klidu, je fakt, že Vám už takhle dnes lichotil Váš přítel, je to tak? A MLČÍM!
Když řekne, že lichotil, tak si romanticky POVZDYCHNETE, a řeknete něco duchaplného ve smyslu „no to je ale na světě krásně, jak se máme všichni rádi a lichotíme si“ 🙂
Ovšem zajímavější situace nastává, pokud samice řekne „přítel mi dnes NELICHOTIL“ nebo dokonce „já přítele nemám“ Pak musí z Vaší strany vyvstat otázka! „jak je to možné, že Vám přítel nelichotil; NEBO jak je to možné, že nemáte přítele?“ A ZASE MLČÍME!
Samice možná odpoví něco ve smyslu „moc to mezi námi poslední dobou neklape; nebo že jsou spolu už dlouho a že je „okoukaná“, nebo něco jinak SRDCERVOUCÍHO A SMUTNÉHO“ „To já bych Vám lichotil 3x denně, milá slečno. Váš přítel je asi blázen, že si nechá uvadat takový z růže květ, jakým jste Vy“ A MLČÍM!
Mlčení je stejně důležité, jako mluvení, a mnohdy důležitější. Je skutečně třeba držet jazyk za zuby, nebo zubama; ale prostě je třeba v určité momenty skutečně zmlknout! Třeba Vám samice sama navrhne, že se na toho joudu, který jí nelichotí, sama vyprdne, a navrhne Vám, že půjdete na to Vámi zmiňované kafe nebo časj! 🙂
Teď můžete namítnout, že to nenavrhne, protože jste jí na začátku konverzace řekli, že jste „spokojeně zadaný“ jenže TO je právě TO. Ona tuto myšlenku neřekne nahlas, ale v duchu si povzdechne „tak konečně se někomu líbím, konečně mi někdo lichotí, chce mi lichotit 3x denně, a do prkenný ohrady, on je „spokojeně zadanej“ No přátelé samci, není toto krásný způsob, jak se Z ČUMILA na autobusové zastávce stát někým, kdo je za 5 minut konverzace ŽÁDANÝM SAMCEM?
Znáte rychlejší elegantnější a ČESTNĚJŠÍ způsob, jak se samici zalíbit? Ještě pořád si myslíte, že jít na diskotéku a říct té stejné samici
v nejhorším případě „slečno, NEŠLA byste na drink?“
v lepším případě „slečno, chtěl BYCH Vás pozvat na drink“
v nejlepším případě „slečno, ZVU Vás na drink“
je opravdu pěkný originální a hlavně účinný způsob seznámení? Věřím, že jste si odpověděli sami. Takže vzhůru do MHD, vyražte vstříc vzrušení, které čeká v každém autobuse, v každé tramvaji, na každé zastávce hromadné dopravy!
Buďte jako Švihák Podolský, nenechte se odradit krásou samic! Naopak se jí nechte INSPIROVAT K ČINU. Protože jen AKCE VYVOLÁVÁ REAKCI, a když podniknete správnou akci, dočkáte se i správné reakce. Zbalíte samici a budete „spokojeně ZADANÍ“! A „ŽÁDANÍ“.
ps: a jak to dopadlo se mnou a s tou samičkou z autobusové zastávky? Moc hezky jsme si popovídali, protože jí ani trochu nevadilo, že jsem jí příjemně lichotil. Dojeli jsme společně na konečnou, tam jsem jí dal na kousku papíru své telefonní číslo SE SLOVY „až budete CHTÍT slyšet nějakou lichotku, OZVĚTE SE. ZATÍM se neozvala.
To vůbec NEVADÍ, protože já jsem doopravdy „spokojeně zadaný“ Co když se ozve? To je téma na další článek. Jen musím myslet na to, že jsem Vám slíbil ještě třetí příběh, týkající se lichocení samičkám. Ten zase PŘÍŠTE 🙂