Předevčírem jsem vstal, šel na procházku se psem po okolí, a následně se vrátil k teplu rodinného KRBU. Posadil se, a otevřel knihu. Po hodině čtení mě napadlo, že je škoda, že „nejede“ PRAČKA. Rozdělil jsem tedy prádlo „tmavé od světlého“ a nasytil pračku. Poté ji zásobil pracím gelem (na tu správnou barvu), aviváží, a na patřičný program spustil.
Když už „jela“ a já měl dobrý pocit z dobře odvedené práce, umyl jsem NÁDOBÍ, SPORÁK, trochu ZAMETL. I KOUPELNA nabyla svůj původní glanc. Sotva pračka splnila svůj úkol, dostala nálož druhé hory prádla, tentokrát bílé barvy. Opět se správným práškem. A co bylo dál?
Zalil jsem KVĚTINY. Vynesl tříděný i netříděný ODPAD. Při tom všem tak trochu VAŘIL. Když se sytí pračka, proč bych se nenasytil i já. A proč Vám tohle VŠECHNO píšu? Tento delší úvod je třeba. Popisuje totiž činnosti, které – alespoň trochu svéprávný a soběstačný – samec dělá PRAVIDELNĚ, až rutinně.
Možná Vás napadly 2 otázky. 1) kde na to beru ČAS, když jsem ve vztahu? A 2) proč to, co jsem shora popsal, nedělá má SAMICE? Vždyť jsem VE VZTAHU?!
Odpovědí na otázku číslo 2) je, že „na to jsem si samici NEPOŘIZOVAL“ Tyto činnosti jsem dělal „bez ní“, a dělám je, i když ji tzv. „mám“. Pravdou je, že se samicí nesdílím společnou domácnost. Ona má svou, já svou. Přijde mi tedy naprosto nesmyslné, aby to, co musí v rámci údržby chodu domácnosti provádět U SEBE doma, činila i U MĚ. Asi se shodneme, že „to dává smysl“ Až spolu budeme žít ve společném HNÍZDEČKU lásky, tak jí tyto úkoly rád přenechám. Respektive – spravedlivě se podělíme.
Dostáváme se k odpovědi i na otázku číslo 1) Kde jsem na to dnes vzal ČAS? Trochu to souvisí s nepoloženou otázkou – kde jsem vzal čas na dnešní ťukání do klávesnice? Jak to, že dnes někde netrajdám na procházce s mou LÁSKOU, jak to, že nejsme někde v kině, jak to, že nejsme spolu v posteli a … nekoukáme na nějaký romantický film?
Je to proto, že má samice došla K ZÁVĚRU, že si potřebuje v našem vztahu ODPOČINOUT a USPOŘÁDAT si myšlenky. Už před 14ti dny. Takže mám (zatím) 14 dní zcela pro sebe!
Dostáváme se opět k úvodu a K OTÁZCE zcela NOVÉ. Když se o sebe dovedeme postarat – teď mluvím o nás samcích, kteří děláme to, co jsem v shora popsal, periodicky, instinktivně a správně – tak K ČEMU JSOU NÁM SAMICE?
Vím, na co myslíte… Když pominu – s jasným souhlasem – to, co Vás napadlo, mou odpovědí je, že samice „mají dělat samcům radost“ My jsme samci. Takže: MAJÍ NÁM DĚLAT RADOST! Ano, jednou nám mají rodit mláďata, ale než se společně dostaneme do této fáze, tak nám rozhodně musí dělat radost. Jinak totiž žádná mláďata nebudou! Nebudou totiž ani ony. V našich životech.
Upozorňuji, že nesmíme zaměňovat „dělat radost“ za „obšťastňovat“ Na téma těchto dvou slov by se dal napsat další blog. Možná ho někdy napíšu (rozumějte stihnu napsat) Věřím, že v těchto dvou slovech CÍTÍTE rozdíl, a tak jejich rozdíly nebudu více rozebírat.
Kladu si otázku – CO vlastně DNEŠNÍ emancipované, studující, pracující, soběstačné, kariérně založené SAMICE CHTĚJÍ? Co čekají samy od sebe, a co čekají od nás? Vědí to vlastně ony samy?
Můj osobní skromný NÁZOR na tuto otázku napíšu v dalším článku. Věřím, že mi nebude trvat 4 měsíce jeho zveřejnění 🙂